Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 vodního zákona) jsou stavby budované na toku, sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže,
• ochranné (retenční) nádrže,
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací),
• rybochovné nádrže,
• víceúčelové nádrže.

Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem,
• dosažení bezprostředního spádu,
• zmírnění průtočné rychlosti,
• zvýšení hladiny podzemní vody.

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Klíčovým kritériem pro klasifikaci vodních děl je tzv. kategorie technickobezpečnostního dohledu (TBD), kterým se dle § 61 vodního zákona rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Vodní díla zasahující do zájmového území

V městysi se nachází několik vodních nádrží, které jsou detailněji popsány níže. Žádná z nádrží nemá určenou kategorii technickobezpečnostního dohledu (TBD), neboť se jedná o vodní nádrže a díla malého rozsahu a pouze lokálního významu.

Vodní dílo Senomaty

Povodí Rakovnického potoka (včetně dílčího povodí Kolešovického potoka) patří mezi nejsušší oblasti v České republice. S ohledem na tuto situaci byla dlouhodobě připravována stavba vodního díla Šanov na Rakovnickém potoce a vodního díla Senomaty na Kolešovickém potoce. V průběhu přípravy nádrží Senomaty a Šanov se však ukázalo, že tato dvě vodní díla by zejména v suchých letních obdobích pro Rakovnicko nedokázala zajistit dostatek vody. Proto bylo připraveno komplexní řešení, které zahrnuje i výstavbu výrazně většího vodního díla Kryry v Ústeckém kraji, severozápadním směrem od předmětné části Rakovnicka. Vodní nádrž Kryry bude vybudována na Podvineckém potoce v povodí řeky Blšanky, jež je pravostranným přítokem Ohře pod Žatcem.

Celkový objem nádrží Šanov a Senomaty bude činit 1,66 milionu metrů krychlových vody, rozkládat by se dohromady měly na 60 hektarech. Maximální výška hráze pak nepřekročí ani u jedné z nádrží 7,8 metru. Nádrže mají sloužit k nadlepšování vody v dotčených potocích. Nádrž Kryry s objemem téměř 8 milionů kubíků vody, rozlohou 124 hektarů a výškou hráze 21,7 metru bude zajišťovat dostatek vody v povodí Blšanky i Rakovnického potoka a současně bude sloužit pro závlahy rozsáhlých chmelařských a zemědělských oblastí. Součástí komplexního řešení sucha na Rakovnicku je i vybudování přivaděče vody z Ohře do nádrže Vidhostice, přivaděče z nádrže Vidhostice do Rakovnického potoka včetně přípojky z budoucí přehrady Kryry a přivaděče vody z Rakovnického do Kolešovického potoka. Zatímco uvedené přivaděče, jakož i VD Šanov a Senomaty, by měly být vybudovány kolem roku 2030, VD Kryry bude dokončeno až po roce 2040.

Je zřejmé, že plánovaná výstavba popsané vodohospodářské infrastruktury ovlivní i povodňové poměry v oblasti. Povaha ani rozsah tohoto vlivu nicméně vzhledem ke stále ještě rané fázi příprav všech vodních děl nejsou známy, stejně jako jsou nejisté termíny jejich dokončení. Z tohoto důvodu k nim nemohli být při zpracování tohoto povodňového plánu nijak přihlédnuto.