Vodní díla (viz také ustanovení § 55 vodního zákona) jsou stavby budované na toku, sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.
Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:
- zásobní nádrže,
- ochranné (retenční) nádrže,
- speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací),
- rybochovné nádrže,
- víceúčelové nádrže.
Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:
- zvětšení hloubky vody nad jezem,
- dosažení bezprostředního spádu,
- zmírnění průtočné rychlosti,
- zvýšení hladiny podzemní vody.
Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.
Klíčovým kritériem pro klasifikaci vodních děl je tzv. kategorie technickobezpečnostního dohledu (TBD), kterým se dle § 61 vodního zákona rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.
Vodní díla zasahující do zájmového území
V městysi se nachází několik vodních nádrží, které jsou detailněji popsány níže. Žádná z nádrží nemá určenou kategorii technickobezpečnostního dohledu (TBD), neboť se jedná o vodní nádrže a díla malého rozsahu a pouze lokálního významu.
|
Název |
TBD |
Vodní tok |
říční km |
Katastr |
Vlastník |
Plocha [ha] |
Odkazy POVIS |
|
Hostokryjský rybník |
– |
Petrovický potok |
2,3 |
Hostokryje |
Povodí Vltavy, státní podnik |
3.23 |
|
|
Návesní rybník |
– |
– |
– |
Hostokryje |
Městys Senomaty |
0.03 |
|
|
Vodní nádrž 111030080003 |
– |
– |
– |
Hostokryje |
– |
0.02 |
|
|
Senomatský rybník |
– |
Rakovnický potok |
25,2 |
Senomaty |
Městys Senomaty |
0,52 |
|
|
Vodní nádrž 111030080001 |
– |
– |
– |
Hostokryje |
Zemědělské družstvo Senomaty |
0,015 |
|
|
Koupaliště Senomaty |
– |
Rakovnický potok |
26,24 |
Senomaty |
Městys Senomaty |
0,125 |
|
|
Jez J1 |
– |
Rakovnický potok |
25,75 |
Senomaty |
Povodí Vltavy, státní podnik |
– |
Vodní dílo Senomaty
Povodí Rakovnického potoka (včetně dílčího povodí Kolešovického potoka) patří mezi nejsušší oblasti v České republice. S ohledem na tuto situaci byla dlouhodobě připravována stavba vodního díla Šanov na Rakovnickém potoce a vodního díla Senomaty na Kolešovickém potoce. V průběhu přípravy nádrží Senomaty a Šanov se však ukázalo, že tato dvě vodní díla by zejména v suchých letních obdobích pro Rakovnicko nedokázala zajistit dostatek vody. Proto bylo připraveno komplexní řešení, které zahrnuje i výstavbu výrazně většího vodního díla Kryry v Ústeckém kraji, severozápadním směrem od předmětné části Rakovnicka. Vodní nádrž Kryry bude vybudována na Podvineckém potoce v povodí řeky Blšanky, jež je pravostranným přítokem Ohře pod Žatcem.
Celkový objem nádrží Šanov a Senomaty bude činit 1,66 milionu metrů krychlových vody, rozkládat by se dohromady měly na 60 hektarech. Maximální výška hráze pak nepřekročí ani u jedné z nádrží 7,8 metru. Nádrže mají sloužit k nadlepšování vody v dotčených potocích. Nádrž Kryry s objemem téměř 8 milionů kubíků vody, rozlohou 124 hektarů a výškou hráze 21,7 metru bude zajišťovat dostatek vody v povodí Blšanky i Rakovnického potoka a současně bude sloužit pro závlahy rozsáhlých chmelařských a zemědělských oblastí. Součástí komplexního řešení sucha na Rakovnicku je i vybudování přivaděče vody z Ohře do nádrže Vidhostice, přivaděče z nádrže Vidhostice do Rakovnického potoka včetně přípojky z budoucí přehrady Kryry a přivaděče vody z Rakovnického do Kolešovického potoka. Zatímco uvedené přivaděče, jakož i VD Šanov a Senomaty, by měly být vybudovány kolem roku 2030, VD Kryry bude dokončeno až po roce 2040.

Je zřejmé, že plánovaná výstavba popsané vodohospodářské infrastruktury ovlivní i povodňové poměry v oblasti. Povaha ani rozsah tohoto vlivu nicméně vzhledem ke stále ještě rané fázi příprav všech vodních děl nejsou známy, stejně jako jsou nejisté termíny jejich dokončení. Z tohoto důvodu k nim nemohli být při zpracování tohoto povodňového plánu nijak přihlédnuto.